základní info o ještěrech

Uveďme si několik nej. U žijících ještěrů. Největším ještěrem je popisovaný komodský drak (Varanus komodiensis) je to ještěr objeven v roce 1912 na ostrově Komodo, největší změřená velikost je 3,06m. Můžeme ho zařadit i mezi další nej. a to svou vahou 135kg. Nejmenším ještěrem je gekon (Sphaerodactylus ariasae) měřící jen 16mm, našli ho vědci Blair Hedges a Richard Thomas. Tento gekon je opět i nejlehčím ještěrem. Jedinými jedovatými zástupci jsou mexičtí korovci.

Anatomie: Ještěři, jakožto plazi, jsou kryti šupinami, je to pevná ochrana těla a napomáhá hospodaření s vodou, šupiny se taškovitě překrývají a jsou různé velikosti a tvaru v závislosti na druhu. Další funkcí je maskovací schopnost. Například ještěři žijící v korunách stromů, v listnaté části jsou krásně zelení, naopak druhy žijící v zemní části mezi zbytky listí a kmeny jsou obvykle tmavě zbarveni. Dalším způsobem je hormonálně řízena barvoměna vyvinutá například u chameleonů. Tato barvoměna má ale mimo maskovacího významu, také význam k upoutání partnera či vyjádření nálady. Pokožka je pravidelně svlékána, je to důsledkem růstu ještěrů a protože kůže s ještěrem neroste musí ji svlékat. Pod uvolněnou kůží se již nachází nová. Někteří ještěři svou pokožku požírají, je v ní dostatek minerálních látek. Kostra je velmi podobná kostře obojživelníků. Je tvořena velmi vyvinutou lebkou, která je jedním kloubem spojena s páteří. Páteř je dlouhá a skládá se z mnoha obratlů, které tvoří i ocas. Ocas má u mnoha ještěrů vlastnost autotomie, je to dáno výskytem lámavých plošek mezi obratli ocasu a také svalstvo je k tomu uzpůsobeno. Takže jemným pohybem svalstva je ocas ihned odvržen. Ocas poté dorůstá, ale je již bez obratlů a tvoří ho jen tkáň. Žebra jsou připojena k hrudním obratlům a jsou tak ochranou pro většinu orgánů ještěra. Končetiny s pěti prsty jsou připojeny k páteři lopatkovým pletencem u předních končetin a pánevním pletencem u zadních. Jinak je tomu u druhů, které v průběhu vývoje ztratili končetiny úplně a nebo jim zůstali jen zákrsky. Tito ještěři mají ale stále pletenec pánevní i lopatkový, například uveďme „našeho" slepýše křehkého (Anguis fragilis).Zrak je vnímán okem, denní ještěři jsou schopni rozeznávat i barevné vjemy. Ovšem noční či soumrační ještěři mají jen černobílé vidění. Sluch je ve většině případech dobře vyvinutý a je srovnáván se sluchem ještěrů. Ovšem chameleóni, kteří mají tak skvělý zrak, se na svůj sluch spoléhat nemohou, jelikož jsou zcela hluší. Ušní otvory jsou obvykle až na konci lebky. U pouštních typů bývají překryty šupinami, které chrání před vniknutí písku do ucha. Tlama je vyplněna spodní a vrchní řadou zubů. Zuby srůstají k čelisti různým způsobem. Thekodontní zuby jsou upevněny v hlubokých jamkách v kousací části čelisti. Akrodontní zuby jsou zasazeny mělce do kousací části čelisti. Pleurodontní zuby jsou zasazeny do jamek na vnitřní části čelisti. Převážně se setkáváme s pleurodontním typem. Zuby se mohou několikrát za život obměňovat. Za zuby se skrývá jazyk, může být rozeklaný, například u varanů a nebo může mít chapavou schopnost jako u chameleónů. Jazyk má schopnost rozeznávat chuť ještě s jednou pomocí a to je Jakobsonův orgán. Jazyk pochytá na svou špičku drobné molekuly pachů a ty poté předá na horní patro tlamy, kde je umístěn právě tento orgán. Jakobsonův orgán pachy předá dále do mozku, kde se vyhodnocují. Potrava je jazykem posunována do hltanu. V hltanu nalezneme záklopku, která uzavírá dýchací cestu při polykání potravy. Dále je potrava sunuta do jícnu, jež má schopnost roztažnosti při polykání většího sousta. Jícen ústí do žaludku. Žaludek je podlouhlý Srdce je u ještěrů tvořeno předsíní a komorou, kterou rozdělují přepážky na pravou a levou. Srdce s žilami a tepnami umožňuje okysličování krve v těle. K čistění krve musí správně fungovat ledviny, ty oddělují z krve odpadní látky například močovinu. Dýchání zajišťují plíce.Plíce jsou párovým orgánem, pravá plíce je větší. Vzduch je do plic přiváděn od nozder dýchacími cestami. Vzduch se v nich ohřívá a čistí.